Zlí vládci

Král si přímo tam na hradbě roztrhne své královské roucho. Pod ním nosí na kůži hrubou látku, aby ukázal svou bolest. Ale místo aby se obrátil k Bohu, obrátí svůj hněv na Elíšu. Viní proroka úplně ze všeho. Pošle muže, aby Elíšu našel a zabil ho.

Elíša sedí se staršími, když králův muž vtrhne dveřmi dovnitř. Elíša promluví jako první. Hospodin říká toto — zítra bude u městské brány levné jídlo! Důstojník, který stojí poblíž, se hlasitě zasměje. I kdyby Hospodin otevřel okna na nebi, to by se nikdy nemohlo stát! Elíša přímo na něj ukáže...

Před městskou branou sedí čtyři muži s kožní nemocí. Prázdná břicha. Žádná naděje. Podívají se na sebe. Zemřeme tu, ať se stane cokoli. Pojďme do nepřátelského tábora a prosme o jídlo. Možná s námi budou mít slitování. Při západu slunce se ti čtyři muži zvednou a začnou jít k nepřátelským stanům.

2 Kgs 6:30