Potopa

Lidé se šířili po zemi. Rodiny se stávaly stále většími a většími. Pak se Boží synové podívali dolů z nebe. Viděli, jak jsou lidské ženy krásné. Chtěli je. Opustili své místo v nebi, sešli dolů a brali si ženy, jaké se jim zlíbilo. Překročili hranici, která se nikdy neměla překročit.

Jahve to všechno sledoval. Jeho srdce ztěžklo. "Můj Duch nezůstane s lidmi navždy. Jsou jen tělo. Jen prach." Dal jim život, ale oni se odvrátili. Odteď budou jejich dny zkráceny. Sto dvacet let. Víc ne.

V těch dnech chodili po zemi obři. Nefilim. Boží synové měli děti s lidskými ženami a z těchto dětí vyrostli ti nejsilnější bojovníci, jaké kdy kdo viděl. Každý znal jejich jména. Všichni si vyprávěli příběhy o tom, co dokážou.

Gen 6:1