Kříž I

Getsemane. Tmavé olivovníky se tlačí ze všech stran. Ježíš se otočí ke svým učedníkům a jeho tvář je roztržená bolestí. „Mé srdce puká žalem. Zůstaňte tady a bděte.“ Jde hlouběji do zahrady, padne na zem a vtiskne tvář do hlíny. „Otče! Vezmi ode mě tento kalich! Ale dělej to, co chceš ty, ne to, co...

Ježíš se vrací mezi stromy. Jeho učedníci spí na zemi, ústa dokořán, těla bezvládná. Zastaví se nad nimi. „Copak jste nemohli zůstat vzhůru jedinou hodinu?“ Mrkají a mnou si oči. Hlas se mu zlomí. „Bděte a modlete se, jinak ve zkoušce padnete.“

Světlo pochodní mezi stromy. Jidáš vystupuje ze tmy a za ním jde dav — blýskají se meče, zvednuté kyje, rozzlobené hlasy. Jidáš jde přímo k Ježíšovi. Vlepí mu na tvář polibek. To je ten signál. Muži se vrhnou vpřed. Ruce chytají Ježíše ze všech stran.

Matt 26:36; Mk 14:32; Lk 22:39