Znamení a podobenství

Římský důstojník běží k Ježíšovi, celý bez dechu. „Můj sluha leží doma a umírá. Nemůže se hýbat.“ Ježíš říká: „Přijdu.“ Ale důstojník zavrtí hlavou. „Řekni jen slovo přímo odtud. To stačí.“ Ježíš se otočí k zástupu. „Takovou víru jsem v celém Izraeli ještě neviděl!“ V tu chvíli je sluha uzdraven.

Zpátky v důstojníkově domě sluha otevírá oči. Zhluboka se nadechne. Posadí se. Bolest je pryč. Nemoc je pryč. Hýbe rukama, nohama. Všechno funguje. Stalo se to ve stejnou vteřinu, kdy Ježíš řekl ta slova, na míle daleko na prašné cestě.

Dva slepí muži sedí u cesty. Nevidí vůbec nic. Ale slyší kroky. Spoustu kroků. A jméno. Ježíš. Vyskočí a začnou křičet. „Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ Tlačí se davem dopředu, natahují ruce a volají Jeho jméno znovu a znovu a znovu.

Matt 8:5