Vysílání a sycení

Ježíš se dívá na zástup a srdce mu pro ně puká. Bloudí tu ztracení a vystrašení, jako ovce, které nemá kdo vést. Obrátí se ke svým učedníkům. „Žeň je tak velká! Ale je tak málo dělníků! Proste Boha, ať pošle další!“

Ježíš si zavolá svých dvanáct učedníků k sobě. Dává jim moc nad zlými duchy. Moc uzdravovat nemocné. Moc křísit mrtvé. Dvanáct normálních mužů – a teď jimi proudí stejná moc, jaká proudí Ježíšem. Posílá je ven. Boží království je tady.

Ale nejdřív přichází varování. „Posílám vás jako ovce přímo mezi smečku vlků. Buďte moudří. Buďte jemní. Lidé vás zatknou. Odtáhnou vás před soudce. Ale když se to stane, nebojte se, co máte říct. Boží Duch vám dá ta správná slova.“

Matt 9:36