Život ve vyhnanství

Zpěvák si vzpomněl, co Bůh udělal! „Vyvedl jsi révu z Egypta! Vyhnal jsi národy a udělal pro ni místo! Vyčistil jsi zem. Réva zapustila hluboké kořeny a naplnila celou zemi! Hory se skryly v jejím stínu. Její větve dosáhly až k moři!“ Izrael byl tou révou. Sám Bůh ji zasadil a nechal ji růst.

Jahve mluvil skrze Izajáše úžasnými slovy. „Tvořím nová nebesa a novou zemi! Už žádný pláč! Už žádná bolest! Děti nebudou umírat mladé. Staří lidé prožijí plné životy. Lidé budou stavět domy a bydlet v nich. Budou sázet zahrady a jíst jejich ovoce. Vlk a beránek budou jíst spolu! Nikdo nikomu...

Daleko od domova žili židovští vyhnanci u průplavu v rovinaté, suché zemi. Holýma rukama stavěli domy z bláta. Starší se shromažďovali, aby poslouchali Ezechiela. Dokonce i tady, na tomto cizím místě, na něj sestoupila Jahveho ruka. Jahve nepřestal se svým lidem mluvit.

Ps 80:8