Králové Izraele

Prorok Elijáš jde rovnou ke králi Achabovi. Oči mu hoří. Na tuto zemi nespadne žádný déšť. Ani kapka. Dokud neřeknu. Toto je válka proti Baalovi, bohu bouře. Obloha se uklidní. Mraky mizí. Den za dnem země vysychá a praská.

Jahve říká Elijášovi, aby se schoval u malého potoka v divočině. Každé ráno a každý večer přilétají velcí černí havrani a v zobácích nesou chléb a maso. Elijáš pije z chladného potoka. Země ale vysychá víc a víc. Jednoho dne se potok změní v bláto. Pak už nic. Voda je pryč.

Jahve posílá Elijáše k chudé vdově do Sarepty. Ve džbánu má jen trošku mouky a v nádobě kapku oleje. Akorát na jedno poslední jídlo. Elijáš ji požádá, aby ho nakrmila jako prvního. Věř mi. Mouka nedojde. Olej nepřestane téct. Ona nalévá. Džbán se plní znovu a znovu. Nikdy se nevyprázdní!

1 Kgs 17:1