Křest a počátek služby

Jan vyrostl jinak. Žil v divočině, na prázdných místech. Skály, prach a pálící slunce. Žádné město. Žádní sousedé. Jen otevřené nebe. Jedl to, co mu dala země, a čekal. Čekal na den, kdy mu Bůh řekne: „Teď. Běž.“

Ten den přišel. Jan vyšel z divočiny a jeho hlas zasáhl kopce jako bouře. „Obraťte svá srdce zpátky k Bohu! Nebeské království je blízko!“ Lidé ho slyšeli a přibíhali. Celá města se vyprázdnila. Davy z Jeruzaléma se hrnuly dolů k řece Jordán, jen aby slyšely tohoto divokého muže kázat.

Jan potápěl lidi pod vodu řeky Jordán a vytahoval je zpět, celé mokré. Nahlas vyznávali své hříchy, aby to všichni slyšeli. Jan nosil drsné oblečení z velbloudí srsti a jedl kobylky a lesní med. Pořád dokola opakoval: „Přichází někdo silnější než já! Nejsem ani dost dobrý na to, abych mu nosil...

Lk 1:80